Lovecká sezóna už začala? A rovnou králíkama? Sakra… Já prošvihl start. Nu což, přidávám se až teď :) Takže zdravím, Pavle.

Stejně jako Michal mám pár slov k novému projektu Životaměnič. Hned na začátek chci říct, že myšlenka projektu je dobrá. Opravdu, je určitě pozitivní, že někdo přišel s myšlenkou blogu o blogování a radami, jak se zlepšit. Navíc nomen omen webu je věc, kterou postrádá leckterý web. Zde není co vytknout. Co se mi však nelíbí je způsob psaní článků.

Beru, že každý bloger má svůj styl psaní, svou stylistiku, zkrátka způsob, jakým spojuje slova za sebou a zároveň jim dodává jistý nádech tak, aby byl svým způsobem jedinečný. Co mi však u Životaměniče (jinak řečeno u Pavla Králíčka) nesedí je jeho sebejistota až namyšlenost, kterou předhazuje čtenáři – a která místy působí až nesmírně naivně, ne-li hloupě. Nevím, zda je to věkem autora, že to vnímám tak negativně, ale jeho přesvědčivé rady do života by mi zněly přesvědčivě od člověka nad 25 let, ale u 16letého mladíka to vypadá leckdy úsměvně. Samozřejmě aspekt věku hraje menší roli, poněvadž na internetu jde spíš o potenciál rozumu…

Ale podívejme se blíže jeden konkrétní článek, který mne docela pobavil. Vše už začíná nevinnou větou „Mám s nimi bohaté zkušenosti…“ Bohaté? No, budiž. Jiný bys možná vynechal to bohaté, bez čehož věta vypadá stejně čtivě ale méně namyšleně, ale ať už tam tedy to adjektivum je. (Opomíjím použití slovíčka „hater“, které mi přijde jako „prasení“ jazyka českého ve velkém hip hopovém stylu). Jak se bránit proti nenávistníkům – první dva body beru jako přínosné, ano, mají něco do sebe. Ale milovat lidi, kteří po vás slepě a hnusně šlapou? COŽE???

Pardon, myšlenka z bible, že na kámen se odpovídá chlebem, je sice vznešená, leč však vskutku neefektivní. V tom vidím velkou naivitu. Ano, antireklama je také reklama, když už, tak že čtou aspoň „hateři“ (tfuj, hnusné slovo), ale stojí to za to? Můj názor je, že je lepší mít méně čtenářů za cenu toho, že budu hnidopichy odrazovat od návštěv mého webu.

Sakra, můj lov se opět stal možná příliš subjektivní, než objektivní záležitostí… Tak zpátky k objektivnímu náhledu na věc.

Web Životaměnič je očividně prvoplánový z hlediska popularity a potažmo výdělku. Snaží se zalíbit a ještě se přitom tvářit chytře. Je chytřejší než rádio během přenosu poledních zpráv (další bod – Pavlova alegorie mi ne vždy sedí) a někdy tím až znechucuje, poněvadž tím zabíjí i mnohdy přínosné myšlenky.

Dále zvýrazňování vybraných slov tučným písmem – to jsou snad čtenáři natolik hloupí, aby nechopili, co je důležité a co ne? Slyšel jsem (četl jsem), že je to přínos pro selektivní čtení, ale je článek, který se dá prolétnout selektivně plnohodnotný přínosný článek?

Suma sumárum – plusy:

• zajímavé téma
• nomen omen webu
• leckdy zajímavé myšlenky
• povedený vzhled webu

A nyní mínusy:

• autorova namyšlenost a povrchnost
• „dospělé“ aspekty webu se někdy tlučou s „dětskými“
• prvoplánovost zalíbení se
• honba za penězi

A to je tak vše. K dospělým kontra dětským aspektům – mám na mysli dětinské obrázky k vážným textům, nebo naivní alegorie. Honbu za penězi mi leckdo asi namítne, že přeci není od věci si na webu vydělat, ale mám za to, že člověk píše blog, protože má k psaní cit, a ne aby si zaplnil peněženku.

Na závěr bych chtěl říct, že tento článek možná nebyl až tak útočný, jak se dalo čekat po mém úvodníku, ale Michal se do Pavla už opřel – navíc Pavel mne sice svými články štve, ano, přiznám to, ale na druhou stranu jsem se pokusil být fér a poukázat i na pozitiva jeho webu. Navíc – zatím sice, osobně, Pavla vnímám jako možná lehce dětinského blogera, který si hraje na úspěšnou osobu, ale když vezmu v potaz jeho, na jeho věk, obdivuhodnou slovní zásobu, aktuální počet čtenářů a fakt, že bude stárnout a „pobírat rozum“, je pravděpodobné, že se osobností českého internetu stane.

Michael: Dobrej polda, zlej polda :)?